11. kolo SK Stehelčeves – SK Otvovice 1:0 (0:0)
Střelci: 62. Dobrocsanyi Lukáš
Začátek jara přinesl dvě špatné zprávy. První je obnovené zranění Skořepy, TOP hráče, jehož střelecká potence a herní kvalita měly být naším jarním trumfem, a druhá vážnost zranění třísel dalšího klíčového hráče Procházky. Naopak dobrou zprávou je, že kopačky oprášil Tuček, který v přípravě ukazoval, že nic neztratil ze svého fotbalového umění. K jiným změnám v kádru nedošlo, takže v porovnání s podzimem žádná změna v kvalitě a souboj o první místo ve skupině je otevřený. Jen tým o půlrok vyzrál.
Jedna ze zbytečných podzimních ztrát přišla hned v prvním kole na hřišti Otvovic, takže na úvod nepříjemný soupeř, kterému je co oplácet. Jenže průběh utkání ukázal, že víc jak soupeř si nepříjemnosti způsobujeme sami. V prvním poločasu až na pár chvil kolem 10.min. kdy nás hosté trochu přitlačili a vygenerovali z toho dvě menší šance (brankářem vyboxovaný roh do skrumáže hráčů a hlavička neobsazeného hráče na penaltě), jsme měli hru plně pod kontrolou a náš tlak postupně narůstal. Jenže naše jízda končila většinou před vápnem a moc větších šancí jsme si nevytvořili. Hodně blízko úspěchu jsme byli ve 22.min. Individuálně skvěle vybavený Tuček prokličkoval celou obranou a zpětnou přihrávkou našel volného Kopřivu. Střelu do protipohybu brankář vytrčením nohy špičkou vykopl. I při stálém tlaku jsme před brankou nebyli moc nebezpeční a velký rozruch přinesl až konec poločasu. Dobrocsanyi využil své rychlosti, pronikl do vápna a střelu a z úhlu brankář vyrážel s největší pravděpodobností už za brankovou čárou. Jenže toto rozhodčí ze svého postavení neviděl. I tak mohla akce skončit jasným gólem, vyražený míč však Hafenrichter poslal jen do břevna.
Na začátku druhé půle Otvovičtí absolutně rezignovali na útok, míče jen odkopávali co nejdále od své branky a úporně bránili. Jen těžko se nám obranný val překonával. Pár střel z dálky branku minuly a kombinačně nám nevycházela finální přihrávka a chyběla větší odvaha k zakončení. To dobře ukázala 60.min. Po rychlých narážečkách ve vápně se nikdo neodhodlal ke střele a míč jsme si jen posouvali i v dobrých střeleckých pozicích až se míč dostal k Dobrocsanyimu, který technickou ránou našel skulinu mezi obránci a konečně otevřel skóre. Bohužel to bylo z naší strany vše. Jakoby si hráči řekli, že je hotovo a laxním přístupem dostali soupeře do hry. A ten kousal hodně Několik rychlých protiútoků hodně zavánělo, největší šance měl 50letý útočník Bečan, nejlepší hráč domácích. V prvním případě jeho průnik za obranu na poslední chvíli zablokoval M.Kořínek a při dalším míči za naši obranu nastřelil břevno. Oddechli jsme si až po závěrečném hvizdu.
Na úvod to z naší strany nebyl ideální výkon. Oproti přípravnému zápasu se silnou Budyní jsme si vytvořili jen minimum šancí a i ty jsme trestuhodně zahazovali. Závěr zápasu byl z naší strany opravdu slaboučký, před zápasem o první místo v Hrdlívi mě to moc optimismu nedává.
