15.kolo FK ŽIŽICE – SK STEHELČEVES 1:0 (0:0)
53.min. Císař MarekPo třínedělní pauze způsobené odloženým utkáním ve Pcherách pro nezpůsobilý terén a našem volném losu nás čekal hodně silný soupeř, kterého jsme sice na podzim přejeli nevídaným stylem (6:1), jenže to jsme byli v jiné, především střelecké formě. Kvůli velkým absencím hlavně v obraně jsme nastoupili v sestavě se třemi dorostenci, poprvé se v základu objevil Filip Šťáhlavský hned na odpovědném postu krajního obránce.I přes absence jsme favority utkání byli my a v první čtvrthodině jsme to i dokazovali. Soupeře přehrávala především naše výborná záloha se skvělým Stehlíkem uprostřed. Objevilo se i několik náznaků šancí. Největší a pohříchu jediná, která stojí za zmínku byla ve 12.min. Hafenrichterův přízemní centr na Dobrocsanyiho na pokropeném trávníku míč však sklouzl rychleji, než náš střelec čekal. Důležitý moment pro vývoj utkání přišel v 17.min. Pro zranění odstoupil výborně hrající Panáček a obraz hry byl náhle úplně jiný. Šachovou terminologií řečeno, kvalita týmů na hřišti se změnila. Domácí nejen že hru vyrovnali, ale začali být nebezpečnější před naší brankou a hodně zaměstnávat i našeho do té doby se poměrně nudícího brankáře. Větší příležitost si však nevytvořili.Za to ve druhém poločasu. Začátek jsme úplně vypustili a na naši bránu se lavinovitě valil jeden útok za druhým. Gól, který jsme dostali v 53.min. byl paradoxně ten z nešťastných. Po závaru před naší brankou se míč dostal na velké vápno k Dobešovi a ten stojíc čelem k bráně ho odkopl směrem zpět. A celkem razantně. Míč se ještě odrazil od obou Kořínků a přistál na nohu hodně udivenému Císařovi stojícímu na malém vápně proti odkryté brance. I když hodně dlouho se střelou váhal, měl fůru času na zakončení. Zvýšit mohli domácí v 60.min. TK z hodně nebezpečné vzdálenosti vyboxoval Struhár na břevno a dorážku zázračně vytáhl rukou v pádu ještě rozhozený po předchozím zákroku. Soupeř již slavil gól. Rado předvedl ještě několik výborných zákroků jako ten v 77.min. (prudkou střelu vytáhl na roh) a svým výkonem stále držel naše naděje. Jenže zbytek týmu působil dlouhé minuty bezzubým dojmem. Vše jsme hráli na náhodu, nebyli jsme schopni jakékoli kombinace, která je jinak naší silnou zbraní a kterou jsme v první půli soupeře přehrávali. Teprve v závěrečné čtvrthodině jsme v zoufalé snaze o vyrovnání přitlačili žižické před jejich vápno, ale naše hra byla hodně toporná. Trochu nebezpeční jsme byli jen při standardkách. V 84.min. jsme mohli vyrovnat. Procházka přetáhl svůj TK na vzdálenější tyč, kde akrobaticky zakončoval T. Kořínek. Skvělým zákrokem se zaskvěl i domácí brankář a zbytek utkání si soupeř svou zaslouženou výhru již uhlídal.Malé shrnutí jarní sezóny: Pomalu se v tabulce propadáme již na čtvrté místo, byť máme utkání se Pcherami k dobru. Na jaře jsme již měli přímou konfrontaci s našimi třemi největšími konkurenty v boji o medailové umístění. Pouhopouhý bod a skóre 2:10 není lichotivá statistika. Loni jsme z těchto tří zápasů měli bodů plný počet. Víc asi není co dodávat. Zakončím to přesto pozitivně. Na hřišti se objevilo hned pět dorostenců, svou premiéru v áčku skvěle zvládl Filip Š. Patřil k nejlepším hráčům na hřišti a pokud bude v podobných výkonech pokračovat, post s největší fluktuací, pravý bek je jeho.
