1. kolo Sportovní klub Stehelčeves - TJ Sokol Uhy 0:1 (0:1)
STŘELCI: 42. Novák Roman
Na úvod nového ročníku se potkáváme s velice nepříjemnými Uhami, týmem složeným z hráčů se zkušenostmi z vyšších soutěží především v dresu Velvar , se kterým jsme loni dvakrát prohráli. V sestavě sice bez Kořínků a Nešvery, za to s našimi novými hvězdnými posilami jsme však tentokrát byli jednoznačně favority.
Jenže úvod tomu vůbec neodpovídal. Sice jsme byli častěji na míči, ale naše optická převaha byla absolutně jalová na šance. To hosté se jinak snažili. Hrál hodně tvrdě a v případě potřeby neváhali vytasit i hodně ostrý zákrok. Procházelo jim to bez karet díky nesmělosti slabého rozhodčího Nikla, kterému se k potrestání nezdálo ani škrcení Hafenrichtera. Na druhou stranu nevyloučil Kopoloviče ani po druhé žluté, což ve druhé půli vykompenzoval i u Brhela z Uhů. Vycházeli ze zajištěné obrany a při získání míče okamžitě nebezpečně útočili. Vygenerovali z toho břevno hned z první střely a další střela šla jen o kousek nad. Protože naše defenzíva nestíhala a často musela řešit situaci faulem, měli možnost dvou TK z hodně nebezpečné vzdálenosti. V obou případech naštěstí pálili do zdi. Teprve po 20.min. jsme se srovnali a z naší rostoucí převahy jsme si vypracovali několik slibných situací. Ta nejslibnější přišla po půlhodině hry, kdy po svém průniku do vápna byl sestřelen Skořepa a jinak váhavý Nikl ukázal na značku pokutového kopu. K exekuci se postavil sám faulovaný (i ptali se mi diváci, zda v soutěžích, kterými prošel, nectili zásadu, že faulovaný penaltu nekope) a věren stehelčevským tradicím nastřelil pouze břevno. Z řady našich šancí připomenu jednu Stehlíkovu. Po jedné akci se dostal ke střele z 12m, zkoušel to technicky a trefil náruč výborného brankáře hostů. Při naší útočné snaze jsme však pozapomněli, že hosté mají výborné útočníky a tak přišel ve 42.min. po zásluze trest. Po chybné přihrávce na půlce se zmocnil míče Pflégr, i s míčem přesprintoval Poláčka a zpětnou přihrávkou téměř z autové čáry našel úplně volného Nováka ve vápně a Dlouhý neměl nejmenší šanci.
Nechybělo mnoho a hned na začátku druhého poločasu jsme mohli inkasovat podruhé. Při zranění Poláčka se jaksi protahovalo jeho střídání, jelikož si střídající Madaj zapomněl v kabině dres, takže jsme hráli několik minut o deseti. A během oslabení se hosté dostali do velké šance. Tvrdou střelu z úhlu Dlouhý vykryl. Po vyrovnání početního stavu jsme zatlačili soupeře na jeho polovinu a naše snaha abychom vyrovnali také výsledek, však nepřišla i přes to, že se hrálo převážně před brankou hostů. Ti totiž poctivě bránili, a když už jsme se dostali k zakončení, neměli jsme dostatek klidu a nakonec ani štěstí. Několik závarů, kdy v malém vápně se míč odrážel od nohou našich i soupeřových, střely do náruče brankáře či těsně vedle, nic nevedlo k úspěchu. Při jedné hlavičce Stehlíka jsem už rozradostněně zvedal ruce, a zase nic. Místy byl náš tlak drtivý, ale bez efektu. V závěru jsme už hráli hodně riskantně a po chybné přihrávce před vápnem Uhů málem přišel druhý trest. Sólový nájezd však Dlouhý však včasným vyběhnutím zlikvidoval.
Vzhledem k posilám, jsme asi čekali více, především co se výsledku týče. Zaznamenal jsem i několik rýpnutí na sociálních sítí, ale z jednoho utkání nemá cenu dělat závěry. Snad jen, že proti loňskému roku se změnila situace v tom, že loni jsme vyhrávali hrou, kterou praktikoval náš soupeř. Důsledně bránil a využil své šance. Naopak my jsme dnes hráli do plných a evidentně jsme si s tím nevěděli rady.