11. kolo: FK Sparta Doly Kladno - SK Stehelčeves 7:3
Minulé své postřehy jsem zakončil duchaplnou myšlenkou o tom, že fotbal dovede být krutý. A že je to tak, nám ukázal hned v dalším utkání. A tentokráte byl hodně krutý k nám, pravda však je, že každý je svého štěstí strojvůdce...
Po zrušeném utkání se Lhotou "B" pro nepřízeň počasí, jsme si pro další body jeli do Rozdělova, do současného azylu kladenské Sparty. Ovšem na silně podmáčený trávník jsme přijeli absolutně nepřipraveni, nejen co se obutí týče. Chtělo to kolíky, což domácí dobře věděli a to byl první z faktorů, který diktoval dění na hřišti. Druhým, rozhodně důležitějším faktorem bylo, že jsme se při nepříznivém vývoji na první poločas prostě a úplně vyflákli (hlavně slušně Vrátíku, můžou to číst i děti). Hned z prvního protiútoku jsme inkasovali hloupou chybou brankářské trojky Dlouhého. Poláček v souboji podklouzl a míč odkopl pouze na velké vápno, ze kterého pohodlně skórovali domácí do prázdné branky. A kde byl náš brankář? Podle svého velkého brankářského vzoru Blažka nedbaje pokynů, že nemá opouštět brankovou čáru (tam to umí a několikrát to i předvedl) se rozhodl "řešit" předcházející situaci výběhem na velké vápno a než doběhl tam a zpátky bylo to 1:0. Pozvolna jsme se začali osmělovat a vymaňovat se z velkého tlaku a ve 22. min. při domácích stáli všichni fotbaloví svatí. Keller pronikl domácí obranou, přehodil vybíhajícího brankáře a od tyče odražený míč putoval po brankové čáře. Tam chyběli centimetry. Pak však přišla černá čtvrthodinka stehelčevského fotbalu a branky padaly jako sníh před týdnem. A jako přes kopírák. Centr do křídla, pocem, kam deš? Centr na malé vápno, kde postávali domácí ve dvou, ve třech a doklepávali do branky (24., 28., 30., 37. min.). A aby to nebylo tak fádní, na 6:0 zvyšovali po faulu Pavla D. z penalty (40. min.) a vše podtrhnula 41. min. Z penalty rozladěný Pavel D. neměl komu přihrát, tak si vybral jednoho sympaťáka v dresu soupeře, aby i on se zapsal mezi střelce - 7:0.
Špatně se radí mančaftu co hrát, když se v půlce prohrává o sedm branek. To už lze jenom apelovat na to, že z nás tady mají ..... (soubor písní a tanců, tak nás překřtila domácí střídačka) a že je třeba hrát, když už ne o body, tak o čest. A ono to zafungovalo. Najednou jako by na hřišti byly úplně jiné mužstva. Vyrovnali jsme hru, začali kombinovat a hlavně zvýšili bojovnost a důraz v soubojích. Najednou se začalo ukazovat, jak moc je zranitelná domácí obrana a přišli šance a také branky. Do svých příležitostí se dostávali hlavně díky své rychlosti i domácí, jenže naše obrana fungovala a soupeř již neměl tolik prostoru na zakončení a v podstatě žádnou jejich šanci nelze nazvat gólovou. To my jsme byli před domácí brankou mnohem nebezpečnější a 3:0 vyhraný poločas odpovídá jeho průběhu: 51. min. - přetažený roh hlavičkoval Keller do brankáře a dorážka Řezáče - 7:1, 52. min. - Šubín si obhodil pomalého stopera a přehazoval vyběhnuvšího vysokého brankáře a o půlmetr přehodil i branku, 74. min. - naše rychlá kombinace od vlastního vápna až za půlku a Tučkova přihrávka do volného prostoru na Šubína, ten tentokrát vybíhajícího brankáře napodruhé překonal - 7:2. 82. min. - po několika menších šancích byl ve vápně nejdůraznější Šubín a prostrčil míč pod brankářem - 7:3, v samotném závěru měli ještě góly na kopačkách Keller a Petr D.
Takže podtrženo, sečteno. Na body jsme sice zdaleka neměli, ale s ostudou jsme nakonec neodjeli. Jenže, pokud se nevyvarujeme podobným kolapsům, budeme se o bytí ve lll. třídě třást až do konce sezóny.
Sestava: Dlouhý - Pavel Donoval - M. Kořínek, Řezáč, Poláček - Tuček, Stehlík, Rejdík, Petr Donoval - Šubín, Keller
Střídání: 45. min. Ševčík za Poláčka
