11. kolo SK Stehelčeves – TJ Sokol Knovíz 5:4 (2:1)
STŘELCI: 6. Stehlík Jiří, 8. Nešvera Tomáš, 61. Kopřiva Karel (pen.), 68. Kopřiva Karel (pen.), 72. Procházka David - 14. Radko Lukáš, 51. Cimrman Milan, 63. Cimrman Milan (pen.), 88. Radko Lukáš
Proti komu jinému, než proti Knovízi bychom ještě mohli bodovat? V sestavě všichni, co jsou momentálně k dispozici, to tu snad letos ještě nebylo a 2:0 už v 8.min., to bychom byli docela troubové, kdybychom nebodovali.
Ano, byl to snový úvod. Už v 6.min. se po rohu dostal k polovysokému míči Stehlík a umístěnou střelou otevřel skóre. Za 2.min. si připsal asistenci Dlouhý. Situaci po jeho dalekém odkopu stoper hostů hrubě podcenil, Nešvera si míč doběhl, přehlavičkoval v souboji stopera a po té přehodil i vybíhajícího brankáře. Naše nadšení však Knovízští ztlumili už po čtvrthodině hry. Na křížnou přihrávku si do vápna naběhl nejnebezpečnější hráč hostů Radko a střelou z první ideálně přeloboval Dlouhého. Každý chvilku tahá pilku. Tak by se dalo charakterizovat dění na hřišti až do konce poločasu. Hrálo se však bez výraznějších šancí, hosté mohli srovnat ve 35.min. Knovízský útočník po rohu netrefil míč v metr před odkrytou brankou, my jsme byli gólu nejblíže před koncem poločasu, po zatažení Krejčího vyboxoval Cábovu střelu brankář na roh.
Druhý poločas začali hosté mnohem aktivněji a my jsme prakticky pouze bránili. Ke slovu jsme se dostali až po pěti minutách, kombinačně jsme se dostali do nadějného přečíslení a soupeř vyrovnal. Stalo se to, co nás sráželo celý zápas a možná i celý podzim. Špatná přihrávka. Místo naší nadějně rozjeté akce rychlý protiútok a bylo to. Nebylo mi v ten okamžik moc do smíchu a říkal jsem si, jestli tohle poděláme, tak nám ani zdařilé jaro nepomůže. Po vyrovnání jsme naštěstí nerezignovali, zvýšili jsme úsilí a v 61.min zahrál po centru v útoku hrajícího Panáčka (můj nápad) si nastřelil bránící hráč ruku. Na penalty máme Kopřivu a chmurné myšlenky byli pryč. Na chvíli. Hned po rozehrání zahrál v našem vápně rukou Donoval a ani Cimrman nezaváhal. Pokračovali jsme však v náporu a zbytek utkání jsme již byli lepším týmem a po zásluze jsme i skórovali. V 68.min. se přes dva hráče uvolnil Cába, ve vápně si pokryl balón a zkušeně se nechal faulovat. Kopřiva tentokrát zvolil při rozeběhu originální taktiku. Před míčem si zatancoval a šokovaný brankář na střelu ani nezareagoval. Tři penalty během sedmi minut se nevidí v každém utkání, ale všechny tři byly jasné. Na 5:3 jsme zvýšili také ze standardky. Obětavě hrající Panáček neuhnul tvrdému zákroku před vápnem a k TK se postavil Procházka. Míč umístil pod vyskočivší zdí k tyči. Definitivně jsme mohli srazit soupeře po střele Procházky těsně nad a hlavně po akci Panáčka. Ten pouze nastřelil brankáře a odražený míč nedopravil v jasné pozici na brankové čáře Hartman. Naštěstí, přišli bychom o nervy drásající závěr. Dvě minuty před koncem totiž snížil podobně povedenou střelou jako v prvním poločase Radko. V hektickém závěru jsme už vedení udrželi.
Konečně jsme si mohli po osmi prohrách v kabině zakřičet...