11. kolo TJ Sokol Hrdlív – SK Stehelčeves 4:5 (2:4)
STŘELCI: 8. Kočínský Vít, 25. Vondrák Jaroslav, 77. Havel Tomáš, 90. Raclavský Kryštof - 3. Skořepa Stanislav, 26. Skořepa Stanislav, 27. Nešvera Tomáš, 30. Kořínek Tomáš, 57. Skořepa Stanislav
Jo, jasné výhry s gólovými příděly proti posledním třem soupeřům, dobré, ale přeci jen, Hrdlív, to je jiná kategorie. Tohle byl souboj o bednu. Já osobně byl hodně zvědavý na zajímavý trenérský tah. Při zranění Stehlíka postavil trenér T.Kořínka do středu zálohy.
A soupeř začal pěkně zostra. Hned při první příležitosti totiž Kočínský zle přibrousil zezadu Skořepu a i další zákroky byly hodně za hranou fotbalových pravidel. Skořepa se ale pomstil tím nejfotbalovějším způsobem. Ve 3.min. prodloužil hlavou Nešvera výkop od branky a Skořepa svou skvělou kopací technikou přehodil z 25m špatně stojícího brankáře. Jenže jinak jsme nehráli moc dobře. Měl jsem pocit, že soupeři dobře vychází jejich zastrašovací taktika, naši jako by se báli jít do souboje, takže i přes naší větší fotbalovost jsme tahali za kratší konec. A tak ani nebylo divu, že Hrdlív otočila skóre. Hned první jejich protiútok smrděl (omlouvám se za tak pregnantní slovo). No a z druhého ve 3.min. skóroval hlavou nejmenší, nejzáludnější a také nejlepší domácí hráč Kočínský. Ve 25.min. po sérii našich nepřesností se k míči dostal na malém vápně Vondrák a pohodlně překlopil skóre. A tím se, podobně jako v utkání s Žižicemi, odstartoval naši pětiminutovou smršť, ve které jsme domácí dostali do kolen. 26.min. prodloužený aut do vápna a Skořepa s přehledem umístil míč mezi hráči k tyči. 27.min.- nejhezčí akce utkání. Začal jí Donoval, nezakopl po stopersku míč ke slepičárně, ale postrčil si ho k lajně a posunul k půlce, kde skvělý trojúhelník Tůča- Háfa- Standa proměnil domácí ve statiky a do brejku vyslaný Nešvera nadvakrát překonal brankáře. 30.min. - Kopolovič utekl po lajně a centrem našel T.Kořínka, který upravil na 2:4. A Když už jsem u Tómy, tak hrál skvěle. Vojna mu zcela evidentně prospívá, díky svému fyzickému fondu byl celý zápas v pohybu a tím, že se zbavil defenzívních předstoperských povinností mu narostla křídla. Zbytek poločasu jsme odehráli s přehledem až na 35.min. kdy obrana nechala vyniknout Řezáče. Nemívá moc práce, ale každý zápas má jeden skvělý zákrok nohama.
Druhý poločas jsme hráli skvěle a s chutí jsme divákům předvedli spousty krásných akcí. Mělo to jen jednu chybu. Do konce jsme dotáhli jen jednu z nich v 57.min. Po jednom z řady faulů se domácí tradičně zlobili a rozčilovali na mladého poněkud zakřiknutého rozhodčího Vítka, pro něhož to byla premiéra mezi dospělými a komise rozhodčích ho vhodila rovnou do jámy lvové. Tuček bleskově rozehrál na Skořepu a díky nesoustředěnosti obrany měl čas si před gólem pohrát s brankářem. Konec zápasu jsme si trochu zkomplikovali. Nejprve po naší hrubé chybě zahrávala Hrdlív TK do malého vápna, kde Řezáč neudržel míč asi hlavně kvůli ataku Kočínského, který byl v okamžiku střely v ofsaidovém postavení. Rozhodčí i přes mou signalizaci a reklamaci kapitána Hafenrichtera si netroufl gól neuznat. Domácí ještě více přitvrdili ve snaze zvrátit výsledek, povedlo se jim však jen zkorigovat v poslední minutě. Po překopnutí vysunuté obrany proměnil své sólo Raclavský.
Výborné oboustranně kvalitní utkání, jaké se ve lll. třídě nevidí každé kolo. K tomu devět gólů, co dodat...