4. kolo TJ Sokol Tuřany – SK Stehelčeves 0:3 (0:1)
STŘELCI: 2. Skořepa Stanislav, 46. Skořepa Stanislav, 66. Hafenrichter Pavel
Odhodlání odčinit ostudu z minulého týdne byla zřetelná už na čtvrteční tréninku a kupodivu i já bych se nerozpakoval vsadit na nás, byť Tuřany jsou vedle Dřetovic největšími favority skupiny. Mají zkušený tým hrající hodně agresivní fotbal mnohdy i dost za hranou a patří dlouhodobě k nejvylučovanějším mužstvům na okrese.O to důležitější bylo, že nám vyšel úvod zápasu. Hned z první naší akce nechala domácí obrana volného Skořepu, ke kterému doputovalo hlavou Stehlíka prodloužené autové vhazování Hafenrichtera. Skořepa nadvakrát otevřel skóre. Gól soupeře vyprovokoval k velké aktivitě, využívali svou výškovou převahu a i díky malému hřišti sbírali balóny hned na půlce a dostávali nás pod tlak. Obrana nám však fungovala podstatně lépe než před týdnem a s tlakem domácích se vypořádala výtečně. Před naší brankou dominoval především Donoval, který odvrátil snad všechny centry, které mířily do vápna a vyrovnal se i s výškovou převahou při nebezpečných rozích soupeře. S postupem času se hra začala vyrovnávat a dařilo se nám kombinačně překonávat urostlou obrannou vozbu Tuřan. A hlavní rozdíl mezi oběma týmy byl v koncovce. Před brankou soupeře jsme byli mnohem nebezpečnější a jen díky jejich vynikajícímu brankáři jsme naše šance neproměňovali. Neuspěl ani Skořepa při dvou sólových nájezdech, reflexivně vyrazil i jeho nůžky (musel jsem se smát, jak se Skořepa točil zády k brance rozhodnutý daleko dopředu, co vyvede) a v samém závěru i pod vinkl mířící TK Procházky z 20m.
Nejspíš se domácí chystali předvést nám hned od začátku druhé půle pověstné tuřanské peklo, ale moc se jim to nepovedlo. Hned po rozehrání se míč dostal do jejich vápna, kde stoper dával hodně riskantní malou domů, kterou vystihl Skořepa. Kličkou do protipohybu si položil brankáře a do prázdné zvýšil na 0:2. A protože jsme v těchto fázích zápasu byli lepším týmem, mohli jsme je záhy dorazit. Další TK Procházka zkroutil na tyč a pumelice Hafenrichtera brankáře hodně bolela (55.min.). Postupně přeci se přeci jenom do hry dostal i soupeř, ale platilo, to co v prvním dějství. Na naši obranu si nepřišli, navíc, když se k dobrému výkonu přidal i náš brankář. Nohou vytáhl prudkou střelu a několikrát se odvážně pustil i do vzdušného souboje s útočníky, takže i jeho zásluhou jsme udrželi čisté konto. Ve snaze zvrátit vývoj utkání zapomněli Tuřany v 66.min. na zadní kolečka a náš rychlý protiútok tří na jednoho zakončil Hafenrichter po přihrávce Stehlíka. Po té již domácí nenašli sílu na zvrat a utkání se v poklidu dohrálo.
V hodně rozradostněné kabině padlo po zápase, že to není o soupeři, že je to o nás. Prohra s Otvovicemi byla pro nás prospěšná, vzali jsme si z ní ponaučení a naši nespornou herní kvalitu jsme podpořili i příkladnou bojovností. Proto ani tak kvalitní soupeř neměl šanci. Samozřejmě nám hodně pomohl rychlý gól, který proti Otvovicím nepřišel a my neměli morálku se s nepříznivým vývojem vypořádat.