Předseda by klubu přál do další stovky lepší hřiště

Už od roku 2009 stojí v čele SK Stehelčeves jako předseda Vratislav Kaválek. A právě pod jeho vedením vstoupí klub do druhé stovky svého fungování. První muž SK je šťastný hlavně při pohledu na spoustu dětí, které tady fotbal hrají, ale vidí také negativa. O tom všem na prahu oslavy stých narozenin SK hovořil.

Jak jste předsedo spokojen s fungováním klubu, co vás těší nejvíc?Zrovna včera jsem se byl podívat na hřišti a v miniškoličce a mladší přípravce tam kopalo do míče pětadvacet dětí. To je pro mne největší radost a nikoliv výsledky jednotlivých mužstev. I ty mě těší nebo zlobí, ale jako předseda se je snažím vůbec neřešit. Podstatné pro mne je, aby klub fungoval a aby sem chodily děti rády a třeba i mimo svoje tréninky, což se koneckonců děje.

Dospělí po podzimu sahali po postupu, neříkejte mi, že jste na posun do okresního přeboru nemysleli?

Bylo by to hezké v roce jubilea postoupit a podle mne, když jsme kompletní, tak máme hodně silné mužstvo, které by se v přeboru neztratilo. Ale když pak přijdou zranění a jiné absence hlavně kvůli práci, už tak silní nejsme, a to nás potkalo na jaře. Rozhodně se však nechceme vydávat cestou nějakých nákupů hráčů. Naší strategií je výchova svých vlastních, případně přibrat kluky co se do Stehelčevsi přistěhovali, nebo kamarády našich hráčů. Důležité je, aby všichni drželi pohromadě, což se děje. Po zápase si sedneme, dáme si pivo, o tom je také vesnický fotbal.

Kluby mají problémy s dorostenci, jak jste na tom vy? Máme dorost spojený s Hostouní. Sami bychom ho dohromady také dali, ale právě Hostouň měla o některé naše fotbalisty zájem, tak jsme se dohodli takhle. Musím kluky pochválit, protože některé už teď při hráčské krizi zařazujeme do mistráků dospělých a vedou si velmi dobře.

Za šestnáct let šéfování klubu jste zažil určitě hodně zážitků, na který vzpomínáte nejraději? Byly jich desítky, nicméně ten nejemotivnější přišel před dvěma lety, kdy jsme v derby proti Dřetovicím jako outsider prohrávali ještě dvě minuty před koncem a hráli bez vyloučeného hráče. A přesto to kluci otočili. V očích některých chlapů jsem pak viděl i slzy radosti. Sám pak rád vzpomínám na partu, kterou jsem vedl v mládeži, a která postoupila do okresního přeboru dorostu v době, kdy ho hrálo skoro třicet klubů. Říkám jim zlatá generace a jejich základ - dnes kolem pětatřiceti let - je dodnes páteří A mužstva.

Jak se těšíte na oslavy 100 let založení klubu? Těším se, ale přiznám se, že budu i rád, až to bude za námi. Je s tím totiž spousta práce, která ležela nejvíc na bedrech našich tří děvčat, která nám strašně moc pomohla a neustále a denně něco řešila.

A co popřejete klubu do další stovky? Lepší hřiště, s tím máme problémy. Hlavně s vodou. Jak leží na kopci a má škvárový podklad, tak i když dost naprší, je pořád suché. Bohužel úpravy by stály obrovské peníze, ale třeba se to jednou povede.Autor: Rudolf MuzikaZdroj: Kladenský deník 9.6.2022